Stavební zákon 2019: Revoluce, nebo propadák?

Stavební Zákon 2019

Hlavní změny stavebního zákona 2019

Novela stavebního zákona z roku 2019 přinesla do českého stavebního práva řadu významných změn. Cílem novely bylo zjednodušit a urychlit stavební řízení, které patřilo k nejdelším a nejkomplikovanějším v Evropě.

Mezi nejdůležitější změny patří zavedení institutu jednotného environmentálního stanoviska. To integruje do jednoho dokumentu závěry o vlivu stavby na životní prostředí a veřejné zdraví. Jeho vydání má na starosti nově vzniklý úřad – Specializovaný stavební úřad.

Novela také zavedla nový systém stavebních povolení. Místo dosavadních tří typů povolení (územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas) zavedla novela pouze dva – rozhodnutí o umístění stavby a povolení stavby.

Zjednodušení povolování staveb

Nová stavební legislativa, která vstoupila v platnost v roce 2019, si klade za cíl mimo jiné zjednodušit a urychlit povolování staveb v České republice. Dosavadní systém byl často kritizován pro svou složitost, nepřehlednost a délku povolovacích procesů.

Zásadní změnou je zavedení jednotného environmentálního stanoviska, které integruje do jednoho dokumentu závěry posuzování vlivů na životní prostředí a závěr zjišťovacího řízení. Tím se eliminuje duplicita v posuzování a zkracuje se doba potřebná pro jeho vydání. Dalším významným prvkem je rozšíření možnosti stavět na ohlášení. Díky tomu odpadá nutnost stavebního povolení u staveb menšího rozsahu, což zjednodušuje a urychluje proces jejich realizace. Zákon také zavádí institut certifikovaného projektu, který umožňuje získat stavební povolení na základě projektu ověřeného autorizovanou osobou.

Elektronizace stavebního řízení

Elektronizace stavebního řízení je v České republice jedním z hlavních cílů novely stavebního zákona z roku 2019. Cílem je zrychlit a zefektivnit celý proces povolování staveb, a to převedením co největší části agendy do online prostředí. Elektronizace se dotýká jak žadatelů o stavební povolení, tak i samotných úřadů a dalších účastníků řízení. Žadatelé by měli být schopni podat žádost o stavební povolení elektronicky, včetně všech příloh. Úřady by pak měly být schopny tyto žádosti zpracovávat a vydávat rozhodnutí také elektronicky. Zákon počítá s postupným zaváděním elektronizace. V první fázi se jedná o zpřístupnění elektronických formulářů a podání. V dalších fázích by mělo dojít k propojení informačních systémů stavebních úřadů a dalších dotčených orgánů. Elektronizace stavebního řízení je komplexní proces, který s sebou přináší řadu výzev. Je potřeba zajistit nejen funkční technické řešení, ale také proškolit úředníky i žadatele. Přesto je elektronizace stavebního řízení nezbytným krokem k modernizaci a zefektivnění stavebního práva v České republice.

Nová role stavebních úřadů

Stavební zákon z roku 2019 přinesl zásadní změny i pro stavební úřady. Ty se v novém systému stávají důležitým článkem, který má zjednodušit a urychlit povolovací procesy ve stavebnictví. Hlavním cílem je posun od dosavadního byrokratického a roztříštěného systému k efektivnějšímu a transparentnějšímu procesu. Stavební úřady by se tak měly stát pro žadatele o stavební povolení spíše partnery a průvodci nežli pouhými kontrolními orgány. Zákon jim dává nové nástroje a pravomoci, aby mohly lépe a rychleji rozhodovat o stavebních záměrech. Důraz je kladen na elektronizaci a digitalizaci celého procesu, což by mělo vést k omezení administrativy a zkrácení lhůt pro vyřízení. Stavební úřady budou muset úzce spolupracovat s ostatními dotčenými orgány a subjekty, aby bylo dosaženo komplexního a efektivního posouzení stavebních záměrů. Změna role stavebních úřadů je tak klíčovým prvkem reformy stavebního práva a jejím cílem je zlepšit podmínky pro stavebníky a investory a zároveň zajistit ochranu veřejných zájmů.

Ochrana práv vlastníků pozemků

Stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) a související právní předpisy upravují ochranu práv vlastníků pozemků v souvislosti se stavební činností. Vlastník pozemku má právo na ochranu svého vlastnictví, a to i před neoprávněnými zásahy ze strany stavebníka. Zákon stanoví podmínky, za kterých lze do vlastnických práv zasahovat, a to například v souvislosti s umístěním stavby na pozemku, s přístupem na pozemek nebo s existencí věcných břemen. Důležitým aspektem je i institut vyvlastnění, který umožňuje státu za přísných podmínek a za náhradu převzít vlastnické právo k pozemku pro účel realizace staveb ve veřejném zájmu. Vlastníci pozemků mají k dispozici nástroje k ochraně svých práv, a to jak v rámci stavebního řízení, tak i v rámci soudního přezkumu. Mohou podávat námitky, připomínky a odvolání proti rozhodnutím stavebního úřadu.

Dopady na stavební trh

Nová podoba stavebního zákona z roku 2019, oficiálně nazývaná zákon č. 299/2009 Sb., o územních plánech a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, přinesla do stavebního trhu vlnu očekávání i obav. Jedním z hlavních cílů novely bylo zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů, které patřily k nejdelším a nejkomplikovanějším v Evropě. Zavedení institutu "sdruženého územního a stavebního řízení" mělo zkrátit dobu pro získání povolení, a tím pádem i náklady na výstavbu. Realita je však složitější a dopady na stavební trh jsou rozporuplné. Zatímco někteří developeři zaznamenali mírné zrychlení, jiní se potýkají s problémy s výkladem nové legislativy a s nedostatkem úředníků na stavebních úřadech, což vede k paradoxnímu zpomalení. Stavební zákon 2019 tak zatím nepřinesl očekávanou revoluci a jeho skutečný dopad na stavební trh bude možné hodnotit až s odstupem času.

Stavební zákon z roku 2019 přinesl řadu změn, ale klíčové je, zda povedou k rychlejší a efektivnější výstavbě, kterou Česká republika nutně potřebuje.

Radomír Krejčí

Kritika a kontroverze zákona

Stavební zákon z roku 2019, oficiálně nazývaný zákon č. 283/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se od svého přijetí setkává s kritikou z různých stran. Oponenti zákona mu vyčítají především jeho složitost a nepřehlednost. Argumentují, že zákon je příliš komplikovaný, a to jak pro běžné občany, tak i pro odbornou veřejnost. To vede k prodlužování stavebního řízení a zvyšování nákladů na výstavbu. Dalším častým bodem kritiky je nedostatečná elektronizace stavebního řízení. Ačkoliv zákon s ní počítá, v praxi je její zavádění pomalé a problematické. Kritizována je i nedostatečná transparentnost celého procesu. Občané a spolky často nemají dostatek informací o připravovaných stavbách a jejich možnosti se k nim vyjadřovat jsou omezené. To vede k nedůvěře a prodlužování stavebního řízení spory. Kritika se snáší i na adresu nedostatečné ochrany životního prostředí a památek. Oponenti zákona argumentují, že zákon usnadňuje výstavbu na úkor zeleně a historicky cenných oblastí.

Vlastnost Stavební zákon 2019 Předchozí úprava
Elektronizace procesu Zdůrazněna Menší důraz
Délka povolovacího řízení Snaha o zkrácení Často kritizována jako příliš dlouhá

Budoucnost stavebního práva v ČR

Stavební zákon z roku 2019 přinesl do českého stavebního práva řadu změn s cílem zjednodušit a urychlit stavební řízení. Budoucnost stavebního práva v ČR je však i nadále spojena s výzvami. Jednou z nich je implementace digitálních technologií do stavebního procesu. Digitalizace skýtá značný potenciál pro zefektivnění a zpřehlednění celého procesu, od podávání žádostí až po kolaudaci staveb. Dalším důležitým aspektem je sjednocení výkladu a aplikace stavebního zákona v praxi. Různorodý výklad ze strany úřadů a soudů vede k nejistotě a prodlužování stavebních řízení. Budoucnost stavebního práva v ČR tak závisí na efektivní implementaci nových technologií a sjednocení výkladu stávající legislativy. Tyto kroky by měly vést k zrychlení a zpřehlednění stavebního procesu, což by mělo pozitivní dopad na celou ekonomiku.

Publikováno: 19. 10. 2024

Kategorie: právo