Zlatáky: České mince, které vydělají!
Historie zlatých mincí v Čechách
Zlatáky jsou v našich končinách už pěkně dlouho. Když se podíváme hodně do minulosti, první se u nás objevily už za Keltů v jejich opevněných městech. Tenkrát je dělali podle řeckého stylu, což nám vlastně ukazuje, jak daleko sahaly jejich obchodní styky. Pak přišlo 13. století a začaly se u nás konečně razit vlastní zlaté mince. První pořádný český zlaťák byl dukát, který nechal razit Přemysl Otakar II. Ten se pak rozšířil nejen po Čechách, ale prakticky po celé střední Evropě - lidi ho prostě milovali. A nebyla to jen nějaká krátká móda, dukáty se razily ještě dlouho potom, za vlády spousty dalších králů. Ať už to byly dukáty nebo později tolary, zlaté mince byly vždycky známkou toho, že někdo něco znamená a má prachy. Není divu, že měly takový vliv na podobu českých peněz a zapsaly se do našich dějin.
Zavedení zlatého standardu
Naši předkové dobře znali zlataky, ty vzácné mince, co měly v peněženkách našich prababiček své čestné místo. Když se koncem devatenáctého století v celém Rakousku-Uhersku zavedlo zlaté krytí koruny, přišly lepší časy i do českých zemí. Lidi si mohli být jistí, že jejich našetřené penízky mají skutečnou hodnotu. Zlataky se razily v různých velikostech a každý je bral jako záruku stability a bohatství. Jenže pak přišla velká válka, která spolkla tolik peněz, že se muselo od zlata upustit. Tím skončila zlatá éra našich oblíbených zlaťáků, které do té doby zdobily každou pořádnou domácnost.
Období Rakouska-Uherska
Kolem roku 1850 se v našich končinách, tehdy ještě pod křídly Rakouska-Uherska, začaly objevovat nové zlaté mince - zlataky. Tyhle nablýskané peníze, které se razily ve Vídni, vystřídaly staré dobré stříbrné tolary a brzy se staly důkazem, že monarchie má své finance pod kontrolou. Na každém zlataku se skvěl obličej rakouského císaře a číslo udávající jeho hodnotu ve zlatě. Lidi si mohli vybrat mezi mincemi za 4, 8 nebo 10 zlatých, přičemž jeden zlatak obsahoval 0.3387 gramu čistého zlata. Díky tomu, že se všude v monarchii začalo platit stejnými penězi, bylo obchodování mnohem jednodušší. Naši předkové si zlataky docela oblíbili a dodnes je považujeme za významný mezník ve vývoji českých platidel.
První republika a zlatá koruna
Po vzniku Československa v roce 1918 se naše země musela vypořádat s dědictvím rozpadlého Rakouska-Uherska - v oběhu bylo několik měn a situace byla značně nepřehledná. Bylo jasné, že nový stát potřebuje vlastní pevnou měnu. Této výzvy se chopil první ministr financí Alois Rašín, který připravil měnovou reformu. Díky ní vznikla v roce 1919 československá koruna. Od začátku byla navržena jako měna krytá zlatem - to znamenalo, že si lidé mohli v bance vyměnit bankovky za skutečné zlato.
V roce 1929 se začaly razit nádherné zlaté mince, kterým se běžně říkalo zlatáky. Šlo o dvě hodnoty - dvacetikorunu se svatým Václavem a stokorunu s portrétem prezidenta Masaryka. Tyto vzácné mince byly symbolem síly a stability naší měny. Období první republiky, hlavně ve 20. letech, bylo pro československou korunu opravdu zlatým věkem. Naše měna patřila k nejsilnějším na světě a Československo se řadilo mezi nejvyspělejší země. Tento úspěšný příběh bohužel ukončila světová hospodářská krize a následný nástup fašismu ve 30. letech minulého století.
Zlatky, to byla doba, kdy člověk za korunu koupil půlku království a ještě mu zbylo na pivo.
Jindřich Dvořák
Druhá světová válka a měnová reforma
Druhá světová válka tvrdě poznamenala naši měnu. Když v devětatřicátém nacisti obsadili Československo, zavedli tady protektorátní korunu, kterou schválně drželi pod hodnotou říšské marky. Lidi museli odevzdávat všechno zlato, hlavně ty krásný starý zlataky, za který dostali jenom bezcenný papírky. Po válce bylo nutný všechno dát zase do pořádku. V pětačtyřicátým přišla měnová reforma, která měla zachránit naši ekonomiku a zastavit inflaci. Sebrali majetek kolaborantům a těm, co za války zbohatli, a zavedli novou korunu. Naštěstí se podařilo před nacistama schovat dost zlatejch rezerv, který pak pomohly nový měně získat stabilitu.
Komunistický režim a československá koruna
Po únoru 1948, kdy se moci v Československu chopili komunisté, přišla tvrdá rána v podobě změny měnové politiky. Nová vláda okamžitě zavedla novou korunu a spustila měnovou reformu. Vzácné zlataky, které byly za první republiky symbolem bohatství a jistoty, musely být odevzdány státu. Komunisté chtěli mít pod palcem všechno zlato v zemi, proto nařídili povinné odevzdávání zlata i jiných cenných kovů. Lidem nezbylo nic jiného než své těžce naspořené zlataky vyměnit za nové papírové peníze, často za směšně nízké částky. Tahle reforma a zabavování zlata zničily úspory mnoha rodinám a připravily je o všechno, co celý život střádaly. Zlaté mince, které kdysi představovaly stabilitu a blahobyt, se staly jen tichou vzpomínkou na dobu před nástupem komunistické totality v Československu.
Vlastnost | Zlato | Česká koruna (CZK) |
---|---|---|
Typ aktiva | Drahý kov | Fiat měna |
Emitent | --- | Česká národní banka |
Současnost: Zlaté mince jako investice
Zlatý poklad v podobě mincí láká čím dál víc lidí, kteří chtějí chytře rozložit svoje úspory. Naše tradiční zlatáky, jak se jim odjakživa říká, mají kromě své ceny i kouzlo historického dědictví. Když dneska koupíte zlatou minci od České národní banky, její hodnota se odvíjí od toho, jak se zrovna zlatu daří na světových burzách.
Proč jsou zlatáky tak oblíbené? Hlavně proto, že je můžete vzít do ruky - je to skutečné bohatství, které vás podrží, když přijdou horší časy nebo začne řádit inflace. Navíc nemusíte platit DPH, což potěší každého, kdo počítá každou korunu. Jen si dejte pozor, od koho zlatáky kupujete. Vždycky chtějte papíry o pravosti a nakupujte jen u ověřených prodejců. Ale pamatujte - zlaté mince by neměly být vaše jediná sázka. Je rozumné mít úspory rozložené na víc místech, podle toho, kolik riskujete a co od investování čekáte.
Publikováno: 04. 02. 2025
Kategorie: finance