Kurzarbeit: Zachrání vaše pracovní místo?

Kurzarbeit

Co je kurzarbeit?

Kurzarbeit, v překladu „zkrácená práce“, je německý pracovní režim, který umožňuje firmám v době ekonomické krize dočasně zkrátit pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim zachovat pracovní poměr. Místo propouštění tak firmy mohou snížit náklady na mzdy a překlenout těžké období. Zaměstnanci zase nepřijdou o práci a stát jim doplatí část ušlé mzdy formou kurzarbeitného. Tento systém se osvědčil v Německu během ekonomické krize v roce 2008 a také během pandemie covidu-19. V České republice se o zavedení kurzarbeitu diskutuje, ale zatím nebyl implementován. Mezi hlavní výhody kurzarbeitu patří udržení zaměstnanosti, snížení nákladů firem a rychlejší zotavení ekonomiky po krizi. Na druhou stranu může kurzarbeit vést k nižším mzdám zaměstnanců a k poklesu spotřebitelské poptávky.

Původ a význam

Kurzarbeit, doslova „zkrácená práce“, má své kořeny v Německu počátku 20. století. Poprvé byl tento koncept zaveden během hospodářské krize ve 20. letech 20. století jako nástroj pro zmírnění dopadů masové nezaměstnanosti. Myšlenka kurzarbeitu spočívá v tom, že v době ekonomické recese, kdy firmy čelí poklesu zakázek, nemusí propouštět zaměstnance, ale mohou zkrátit jejich pracovní dobu. Zaměstnanci pak dostávají od státu částečnou kompenzaci za ušlou mzdu. Kurzarbeit tak pomáhá firmám udržet si kvalifikované pracovníky i v těžkých časech a zároveň snižuje sociální dopady krize. V průběhu let se kurzarbeit stal nedílnou součástí německého pracovního trhu a osvědčil se jako účinný nástroj pro stabilizaci ekonomiky. V dobách hospodářského růstu se kurzarbeit využívá méně, ale v dobách krize se stává klíčovým nástrojem pro zmírnění jejích dopadů.

Kurzarbeit je jako deštník v bouři. Nezabrání dešti, ale pomůže nám zůstat suší.

Radomír Dvořák

Fungování v praxi

V praxi kurzarbeit umožňuje zaměstnavatelům v Německu zkrátit pracovní dobu svých zaměstnanců v období hospodářského poklesu nebo jiných mimořádných událostí, jako byla například pandemie covidu-19. Zaměstnanci pak dostávají zkrácenou mzdu od svého zaměstnavatele, ale zároveň mají nárok na příspěvek v nezaměstnanosti od německého úřadu práce (Agentur für Arbeit), který kompenzuje část jejich zpronešené mzdy. Výše příspěvku v nezaměstnanosti se liší v závislosti na výši výdělku a počtu vyživovaných dětí. Kurzarbeit tak pomáhá firmám překlenout těžké období bez nutnosti propouštět zaměstnance a zároveň chrání zaměstnance před ztrátou příjmu.

Výhody pro zaměstnance

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, přináší pro zaměstnance v době ekonomické nejistoty řadu výhod. Především si zaměstnanci i přes snížený objem práce zachovávají své pracovní místo. To jim dává pocit jistoty a stability v době, kdy firmy propouští a hledání nového zaměstnání je obtížné. Zaměstnanci v kurzarbeitu navíc dostávají od státu kompenzaci za ušlou mzdu, což jim pomáhá překlenout finančně náročné období. Výše této podpory se liší v závislosti na výši mzdy a počtu vyživovaných osob. Důležité je také zmínit, že účast v kurzarbeitu nemá negativní dopad na další benefity, na které mají zaměstnanci ze zákona či kolektivní smlouvy nárok, jako je například dovolená nebo nemocenská.

Výhody pro zaměstnavatele

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, přináší firmám v době ekonomické nejistoty řadu výhod. Zaměstnavatelé díky kurzarbeitu nemusejí přistupovat k masivnímu propouštění, což jim umožňuje udržet si kvalifikované a zkušené pracovníky i v těžkých časech. Tím se firmy vyhnou nákladům a komplikacím spojeným s náborem a zaškolováním nových zaměstnanců v momentě, kdy se ekonomická situace zlepší a výroba či služby se opět rozjedou naplno. Kurzarbeit také přispívá k udržení stabilního a motivovaného pracovního kolektivu, jelikož zaměstnanci oceňují snahu firmy udržet si je i v době krize. To má pozitivní dopad na firemní kulturu a loajalitu zaměstnanců, což se v dlouhodobém horizontu projeví na efektivitě a prosperitě firmy.

Nevýhody kurzarbeitu

I když kurzarbeit může být v dobách ekonomické nejistoty vítanou pomocí, je důležité si uvědomit i jeho nevýhody. Snížení pracovní doby znamená i snížení mzdy, což může negativně ovlivnit životní úroveň zaměstnanců, a to zejména těch s nižšími příjmy. Zaměstnanci se mohou ocitnout v situaci, kdy nebudou schopni splácet své závazky nebo si dovolit stejný životní standard jako před zavedením kurzarbeitu. Dlouhodobé uplatňování kurzarbeitu může vést k demotivaci zaměstnanců a snížení jejich produktivity. Zaměstnanci si mohou zvyknout na kratší pracovní dobu a nižší mzdu, což může zkomplikovat jejich návrat do běžného pracovního režimu po skončení krize. Pro zaměstnavatele může být kurzarbeit administrativně náročný a může vést k komplikacím v plánování a organizaci práce.

Srovnání Kurzarbeit a běžné práce v ČR
Vlastnost Kurzarbeit (Německo) Běžná práce (Česko)
Výše mzdy 60-67% (70-77% s dětmi) čisté mzdy hrazené státem 100% hrubé mzdy hrazené zaměstnavatelem
Délka pracovního poměru Zachován pracovní poměr Zachován pracovní poměr
Podmínky pro uplatnění Ekonomické potíže firmy, schválení úřadem práce Nejsou specifické podmínky

Kurzarbeit v České republice

V České republice neexistuje pojem "Kurzarbeit" jako takový, přestože se s ním v souvislosti s ekonomickými dopady pandemie covidu-19 začalo hojně operovat. Jde o německý model zkrácené pracovní doby, kdy stát firmám dotuje mzdy zaměstnanců, které by jinak musely propustit. Česká republika má nicméně vlastní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které se snaží o podobný efekt - udržení zaměstnanosti v době ekonomické krize. Mezi nejznámější patří program Antivirus, který v době pandemie pomáhal firmám pokrýt náklady na mzdy zaměstnanců v karanténě nebo při omezení provozu. Další možností je pak klasická podpora v nezaměstnanosti, která je však zpravidla nižší než mzda a je spojena s administrativní zátěží. Zavedení systému Kurzarbeit v České republice by si vyžadovalo legislativní změny a přineslo by s sebou jak výhody, tak i rizika. Mezi benefity patří zmírnění dopadů krize na zaměstnanost a rychlejší oživení ekonomiky. Na druhou stranu by mohlo dojít k narušení konkurenčního prostředí a zneužívání systému ze strany firem.

Budoucnost kurzarbeitu

Vzhledem k rostoucí popularitě a osvědčené efektivitě kurzarbeitu během nedávných ekonomických krizí se nabízí otázka, jaká je jeho budoucnost. Mnoho expertů se domnívá, že kurzarbeit by se mohl stát stabilní součástí pracovního trhu, a to i v dobách ekonomické prosperity. Jeho flexibilita a schopnost chránit pracovní místa i v nejistých časech z něj činí atraktivní nástroj pro vlády, zaměstnavatele i zaměstnance. Přechod k automatizaci a digitalizaci, který s sebou nese riziko ztráty pracovních míst, by mohl dále posílit význam kurzarbeitu jakožto nástroje pro udržení zaměstnanosti. Nicméně je důležité zdůraznit, že dlouhodobá závislost na kurzarbeitu by mohla mít i negativní dopady, jako je například zpomalení růstu mezd nebo snížení motivace k hledání nového zaměstnání.

Publikováno: 20. 11. 2024

Kategorie: finance